Birell night grand Prix Prague

Tak a je to tu! Po nutném odpočinku po úžasném zážitku a 14. místě na MS v Londýně jsem se vrátila zpět k tréninku (lehce) a HLAVNĚ!!! K ZÁVODĚNÍ!!!!!! Birell night grand Prix Prague je jedním z nejhezčích závodů co znám. Byl to můj úplně první silniční závod, kdysi před 10ti lety. Ještě jako malá holka jsem koukala na úžasné výkony tehdejších závodnic a přála si na Grand Prix startovat. Možná to byl ten zlomový závod, který mi ukázal atmosféru silničních závodů a postupně mě „formoval“ tímto směrem. Od té doby jsem zde startovala již několikrát a pokaždé to opravdu stálo za to!!!!!

 

Tentokrát jsem do Prahy vyrazila (a poprvé jsem vyrážela z nového doma – našeho baráčku v Hradci) již ve čtvrtek a od 16ti hod jsem se ve Sportisimu v OC Palladia zúčastnila autogramiády a besedy spolu se SVĚTOVOU REKORDMANKOU – JOYCELINE JEPKOSGEI a Jirkou Homoláčem. Byl to skvělý zážitek. Večer jsem povečeřela se svým kamarádem Liborem Hladíkem, takže večer rychle utekl. Ráno jsem vstala na rozcvičku, nasnídala se a absolvovala „zaměřovací“ trénink. Od Londýna jsem toho opravdu moc nenaběhala a důkladně odpočívala, takže jsem se už těšila. Ale už na tréninku jsem se necítila úplně fit. Tiskovou konferenci, kterou si jindy opravdu užívám, jsem tentokrát protrpěla. Můj žaludek se na mě nějak „zlobil“. Odpoledne už mi bylo docela ouvej, takže jsem vyrazila do lékárny…. Bolel mě snad každý sval a kloub. Musela jsem vynechat masáž od Davida Cihláře, která vždy udělá téměř zázraky, a také jsem vypustila svoje milované „šmajdání před závodem“. Celé odpoledne jsem tak strávila v posteli. K večeři padly housky s medem, abych do sebe alespoň nějakou energii dostala a taky zázračná čokoláda!!!! Ta mě teprve postavila na nohy 😀 (takže kdo říká, s čokoládou opatrně…. v žádném případě! Je to lék) Samozřejmě přeháním, ale rozhodně se mi udělalo lépe. Ráno jsem pak vstala na rozcvičku. No moc se mi nechtělo, úplně 100% fit jsem nebyla, ale běhání mi tentokrát udělalo dobře. Snídani už jsem zvládla normálně a svěřila se do masérské péče Pavlíka, který bravurně zastoupil Davida 🙂 odpoledne se strašně táhlo, ale mně se dělalo lépe a lépe 🙂

Takže když pak o půl páté přijela Bellinka s Martinem (nebo že by obráceně? – Martin s Bellinkou 🙂 ) Byla jsem už na závod natěšená a celkem v pohodě.

 

Z hotelu jsme vyjížděli v 17:45, takže jsem stihla alespoň v cílové rovince zafandit své kamarádce Aleně a pak už jsem se připravovala na závod. KONEČNĚ!

 

Atmosféra na startu byla jako vždy v Praze neuvěřitelná. Navíc osvětlená Praha…. co si víc přát. S ubíhajícími minutami zbývajícimi do starty ve mně rostla euforie a nadšení 🙂 Na start jsem se pro jistotu ale postavila až do 3. řady (přece jenom elitních kluků i holek, které mají lepší výkony, na startu bylo hodně), bohužel mě toto stálo traťový i osobní rekord (protože reálný jsem měla 33:06, zatímco oficiální od výstřelu 33:08). Nevadí – příště. Nicméně ihned po startu to byl strašný „kvapík“. První 2km byly opravdu rychlé, a přece jen tréninková pauza byla znát, takže jsem si do 5.km protrpěla krizičku. Předběhla mě ukrajinka a rychle se vzdalovala. Nicméně na 6.km ze mě veškerá únava spadla, já se konečně uvolnila a začala „stíhací jízda“ za ukrajinkou. Na 8. km jsem ji doběhla a předběhla 🙂 Zbývající 2km už jsem si užívala a snažila se stíhat další závodnice, ale na ty už jsem bohužel nestačila. Když jsem ale doběhla na cílovou rovinku a viděla čas, snažila jsem se „sprintovat“ na osobní rekord a hranici 33:00. Bohužel tato hranice odolala. Nevadí, motivace do příště.

Po doběhu vyhlášení s českou hymnou (to se nikdy neomrzí) – to jsou opravdu nezapomenutelné zážitky, tisková konference a dopingová kontrola. A pak večeře a do postele. Tentokrát jsem si ani nemohla vychutnat žádnou odměnu – mňamku, protože mě v neděli čekal start na extralize v Plzni. 3Km na tartanu a v tretrách??? hahahaha. Ale zvládla jsem to. Sice čas hrůza, tretry mě štvaly celou dobu, ale byla jsem ráda, že jsem se taky předvedla v barvách svého oddílu PSK Olymp Praha. No a pak jsem si konečně dopřála odměnu…. Taky milujete pizzu? 🙂

 

 

Teď mě čeká v pondělí odpočinek, regenerace u Romana Salaje a v úterý zpět do tréninku, protože…… HOLA HOLA ÚSTÍ NAD LABEM PŮLMARATON VOLÁ!!!!!

Napište komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.